SPORTOVNÍ KLUB
ORIENTAČNÍHO BĚHU

Ve středu 22. dubna jsme se sešli na kraji jedné paseky v lese na Ostrově, abychom alespoň část paseky osázeli novými mladými stromečky. Průvodcem a rádcem nám byl pan Zíta, který je správcem - hajným této části lesa.

Kdo pozorně poslouchal, dozvěděl se, že na pasece, kde budeme vysazovat stromečky, bude do budoucna smíšený les. Listnaté stromy jsou zde již zakořeněné z přírodních náletů a my vysadíme stromky jehličnaté – smrky. Stromečky se sází do pravidelných řad cca 1 m od sebe. Pro stromeček je třeba vykopat jámu hlubokou tak, abychom se přes tmavou hlínu dostali na hlínu světlou, v které se již udrží potřebná vlhkost pro kořeny stromečků a jejich zdárný růst. Stromeček se usadí volně kořeny do připravené jámy, zahrne se vykopanou hlínou a pořádně se ušlape. Nakonec se udělá kontrola, zda stromek v zemi dobře drží tím, že dvěma prsty zkusíme stromek za špičku vytáhnout. Pokud drží pevně v zemi, je hotovo a můžeme pokračovat a sázet stromky další.

Po názorné ukázce doplněnou o výše uvedené informace jsme se pustili do práce. Rodiče vykopávali jámy, děti sázely a udusávaly hlínu kolem stromečků. A kdo nesázel, nosil Heleně dříví do kufru auta, aby bylo čím přikládat na ohníček.

Za hodinu jsme vysadili 75 nových stromečků. Jestli jsme dobře počítali, bylo nás 34 brigádníků – 23 dětí a 11 dospělých a 4 psi. A když přidáme ještě trochu statistiky, tak zjistíme, že jsme přijeli 9 auty, měli jsme 2 rýče, 2 motyky, 2 motyčky a 2 dětské rýče. Svítilo sluníčku, bylo teplo a brigádu jsme si užili. Zbytek stromků již dosadí lesní pracovníci. My ale můžeme třeba před prázdninami nebo na podzim vyrazit posbírat do lesa odpadky po neukázněných turistech. I tímto způsobem lesu velmi pomůžeme.

 Po zasazení posledního stromečku děti dostali od našeho průvodce za odměnu krabici plnou bonbonů a vyrazili jsme do Tuřan, kde jsme si v areálu Restaurace U jezírka opekli na ohníčku slíbené buřtíky. A protože toho děti za celé odpoledne neměly ještě dost, zvládly si zahrát i fotbal. Poslední brigádníci odjížděli domů až se soumrakem.

Na závěr je třeba poděkovat panu Zítovi, že se nám opět velmi hezky věnoval, naučil nás něco nového a dozvěděli jsme se pár zajímavostí. Díky patří i Lubošovi Zábranskému za azyl pro potřebné občerstvení a odpočinek po brigádě. Tak zase někdy při nějaké příležitosti na viděnou J

Foto z vydařeného pracovního odpoledne