Logo SKOB Slaný foto01.jpg

SPORTOVNÍ KLUB
ORIENTAČNÍHO BĚHU

KALENDÁŘ

< Září 2018 >
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
 
< Říjen 2018 >
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031
 
< Listopad 2018 >
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930
 
< Prosinec 2018
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
 

VYHLEDÁVÁNÍ

MTBO

* Co je MTBO

MTBO jsou Orientační závody na horských kolech (Mountain Bike Orienteering). Dosud neokoukaná, perspektivní a neustále rostoucí biková disciplína, která se postupně stává seriozní alternativou k přehršli bikových maratonů. MTBO je sport, který horské kolo využívá přesně k tomu, k čemu bylo stvořeno - k jízdě v opravdovém terénu!

Trať v MTBO není „vymlíkovaná“ nebo označená šipkami. Trať si volí každý sám. Smyslem závodu je co nejrychleji objet a v terénu označit v určeném pořadí kontrolní body (tzv. lampiony), které dostanete na startu zakreslené v mapě. Pro čtení z mapy slouží takový srandovní stoleček na řidítkách – tzv. mapník (většinou lze na závodech zapůjčit).

V MTBO jde kromě umění jízdy na biku v terénu také o výběr volby postupu – chce to umět trochu číst v mapě, aspoň trochu se orientovat na lesních cestách a malinko přemýšlet - svoje zkratky si prostě každý volí sám. Startuje se po jednom v intervalech, takže nikdo nemusí trčet na startu půl hodiny, aby si vystál výhodný místo. V lese se při závodě pohybuje hodně závodníků, ale když někoho potkáš, nikdy nevíš, jestli jede na stejnou kontrolu jako ty. Často je to úžasná zábava! Mnohem víc než valit s davem lidí jedním směrem… Občas tě to může i správně naštvat, to když ti to nandá někdo, kdo má mnohem slabší fyzičku, ale prostě zvolí výhodnější cestu než ty. Po závodě o tom taky všichni velmi živě diskutují.

MTBO jezdí jak pohodová komunita hobíků, například i celé rodinné klany s dětmi, tak ambiciózní závodníci, kterým jde o špičkový sportovní výkon na hranici svých možností. Velká část dnešních o-bikerů se rekrutovala z dřívějších orientačních běžců, kteří těží z výhody, že umí pracovat s mapou, ale do MTBO se v posledních letech víc a víc dostávají i bikeři bez minulosti orientačního běhu - mapa pro MTBO je totiž mnohem jednodušší než mapa pro Orientační běh – není tedy vůbec těžké se v ní naučit číst - takový biker si rázem může parádně zazávodit, nebo jen pohodově projet po lese.

MTBO se pro tebe může stát příjemnou volnočasovou aktivitou spojenou s pohybem v přírodě, nebo sportem, kde se můžeš v krátkém čase vyšvihnout třeba až do reprezentace. SKOB Slaný a jeho sekce MTBO je tu pro každého, kdo bajkový orienťáky chce zkusit. Jsme oddílem, který rád přijme i ty zájemce, kteří nemají zkušenost s orientačním během. Jedním z členů MTBO sekce Slánského oddílů je cyklista/biker, který nemá žádnou orienťáckou minulost – pěší orientační běh nikdy neběhal – a přesto se umístil na veteránském Mistrovství světa v Maďarsku 2012 na předních pozicích včetně zlaté medaile ze štafety a posléze byl vyhlášen Nejúspěšnějším sportovcem města Slaný za rok 2012.

 

Najdeš odvahu MTBO zkusit, abys poznal, o čem to je?

* Slovníček pojmů

Čas nula – Čas od kdy se začíná startovat v intervalech (např. 10:00)  

 

Čas mojeho startu (např. 82) - číslo vyjadřuje počet minut od času nula. Pokud je např. čas nula 10:00 a tvůj startovní čas 82, pak startuješ v 11:22. V tento čas závodník vjíždí do startovního koridoru. Pozdní příchod na start se mu započítává do času závodu.

 

Čárka (jízda po čárce) –  Cesta v mapě označená čárkovanou čarou, je středně sjízdná cesta ( plná čára je snadno sjízdná, obvykle velká lesní cesta, naopak tečkovaná čára je obtížně sjízdná, obvykle pěšinka)

 

 

Čip – malý závodní čip podobný běžné paměti typu flash, který veze závodník s sebou na trati a přiložením označuje jednotlivé kontroly v terénu. Podle pravidel MTBO musí být čip pevně spojen s kolem – závodnící to často řeší pomocí samonavíjecího joja, které se dříve používalo pro lyžařské permanentky.

 

 

Disc (čti: disk) – Diskvalifikace. V závodním pojetí MTBO poměrně častý jev. Stačí zapomenout orazit jednu nebo více kontrol nebo orazit omylem jinou. Diskvalifikaci si taky vysloužíš, když pojedeš v lese mimo cesty. Jízda mimo cestu je zakázána, chceš-li se pohybovat mimo cestu musíš kolo nést (viz heslo Fikání). Diskvalifikovaný můžeš být, když použiješ cestu, která je v mapě označená jako zakázaná (viz. heslo zakázaná cesta) nebo když se před vlastním startem vydáš do závodního prostoru. 

 

Fikání (přeběh) – Pravidla MTBO zakazují jízdu mimo cesty. Na rozdíl od orientačních běžců, kteří se mohou pohybovat všude,  podstata MTBO je v hledání řešení postupů z kontroly na kontrolu v rámci sítě cest, kterou les/terén nabízí. Pravidla ovšem umožňují i pohyb mimo cestu, pod podmínkou že závodník po celou dobu mimo cestu nese kolo alespoň 20cm nad zemí. Závodníci tomu říkají fikání, nebo přebíhačka, např. v situaci, kdy tě příští křižovatka vrátí pod ostrým úhlem zpět, přijíždíš k ní a vedlejší cestu už vidíš, může být přeběh rychlejší. Někdy se přeběh vyplatí, mnohdy nikoliv…

   

Hustník – je obvykle neprostupný nebo obtížně prostupný kus lesa - křoví, chroští, mladý hustý porost.  Orientační běžci rozlišují ve svých mapách podle odstínů zelené několik hustot (úrovní prostupnosti) hustníků. Orientační bikeři mají v MTBO mapách pro hustník jen jednu barvu – zelenou a to jim stačí - každý o-biker totiž ví, že prolejzat hustník s nutností kolo nést nad zemí (viz heslo Fikání) je peklo a z hlediska časového efektu obvykle čirý nesmysl. 

 

Ideální postupy – Ideální postup, je takový postup z jedné kontroly na druhou, který trvá nejkratší dobu, někdy to je ta nejkratší varianta, někdy je ovšem lepší jet co do vzdálenosti delší volbu po lepší cestě, protože to vyjde časově opravdu rychleji. Ideální postupy ve smyslu délky závodu obvykle napíše pořadatel do propozic, abys měl představu, kolik cca ujedeš kilometrů, případně abys zpětně zjistil, kolik jsi najel zbytečně navíc J

 

Kód, kódy kontrol – Každá kontrola v terénu má svoje číslo – obvykle dvou nebo třímístné – kód kontroly je zároveň uveden i v mapě. Podle kódu jednoznačně poznáš, že jsi na té správné kontrole. Pokud se totiž v mapě snažíš jet na kontrolu s kódem 37, myslíš si že seš přesně tam, ale kontrola, ke které dojíždíš, má 42, tak nejsi tam, kde myslíš - jsi jinde…

 

Klasifikace cest – MTBO se jezdí z 99% po cestách. Cesty jsou v mapě nejdůležitější informace. Klasifikací cest se rozlišuje různost velikosti a sjízdnosti. Čím je cesta v mapě zakreslena tlustší a výraznější čarou, tím je v lese větší (širší) a naopak. Zároveň je klasifikována sjízdnost: plná čára =snadná sjízdnost, rychlý postup. Čárkovaná = střední sjízdnost. Tečkovaná = obtížná sjízdnost, pomalý postup (např kameny, kořeny, písek). Viz také hesla: Tečka, Čárka

 

Lampion (kontrola) – kontrolu tvoří látkový oranžovo bílý lampion 30x30cm, u kterého je číslo – kód kontroly, krabička Sport Ident systému pro „ražení“ (označení) čipem a obvykle i plastové kleště nebo rozsypané drobné papírky, pro náhradní řešení „ražení“ v případě, že by elektronika vypověděla službu.

 

 

Mapník – Mapník je speciální držák mapy na řidítka. Mapník výrazně zjednoduší čtení v mapě a zkrátí závodníkův čas strávený na trati. Chce to ovšem trochu cviku umět mapovat za jízdy, pro začátečníka to může být i nebezpečné. Dnešní závodní pojetí MTBO si nelze bez mapníku představit.

 

Mapový start – je červený trojúhelník v mapě, který označuje místo, odkud začíná trať z hlediska orientace. Od něj vede pomyslná vzdušná čára k první kontrole (zakreslena červenou barvou). Na mapový start dojedete krátce po opuštění startovního koridoru, bývá to obvykle pár desítek nebo stovek metrů, a tuto informaci je možné získat ve startovním koridoru. Jízda ze startovního koridoru na mapový start už běží jako závodní čas. Někdy může být mapový start přímo v místě startovního koridoru. 

 

 

Nulování čipu – je procedura před každým startem, kterou musí závodník udělat ve startovním koridoru – v čipu se musí před závodem vymazat všechny předešlá data (více viz. heslo: startovní koridor)

 

Objížděčka (objezd) – je výraz pro volbu postupu závodníka, který se rozhodne nejet na další kontrolu tou nejkratší přímou variantou, ale dobrovolně volí mnohem delší variantu okolo (např po silnici) s vírou, že tuto delší variantu pojede rychleji než přímý postup, protože je to lepší cesta, nebo se vyhne převýšení, nebo složité spleti křižovatek, případně všemu najednou. 

 

Oplocenka – oplocené území v lese, kde je obvykle lesní školka. Při orientaci v závodě jsou oplocenky velmi vděčným orientačním pomocníkem, stejně jako např. mýtiny.

 

Pětka mapa (desítka, patnáctka) – Takto se orienťáckou hantýrkou označuje měřítko mapy. Mapě 1:15000 se říká patnáctka, mapě 1:5000 se říká pětka. Standardní měřítka pro MTBO jsou 1:5000, 1:15000, a 1:20000, vyjímečně může pořadatel použít jiné měřítko.

 

Přeběh (fikání) – viz heslo Fikání

 

Ražení – Způsob označení kontroly – Čip se přiloží do otvoru elektronické krabičky u lampionu. Do čipu se zaznamená číslo označené kontroly a aktuální čas. Tím je splněna podmínka, že závodník kontolu našel a byl u ní. Záznam je proveden během vteřiny a závodník jej pozná pípnutím a bliknutím diody na krabičce.

 

Sběrka (sběrná kontrola)

 

Sport Ident systém – Elektronický systém zaznamenávající ražení/označení kontrol jednotlivými závodníky. Každý závodník má svůj čip, každá kontrola v lese má svojí krabičku/snímač dat. Dříve se používali kleštičky, kterými se razilo/procvakávalo do průkazky. Díky elektronickému systému můžeš bezprostředně po závodě vidět svůj celkový čas včetně všech mezičásů z kontroly na kontrolu, případně i tvé časové ztraty na závodníky, kteří dojeli před tebou.

 

Startovní koridor – je místo startu – odsud odjíždějí závodníci intervalovým způsobem do terénu. Na orientačních závodech bývá místo startu klidně i několik kilometrů vzdálené od centra závodu. Cestu na místo startu pořadatel vyznačí barevnými fáborky a vzdálenost uvede v pokynech k závodu, aby si každý závodník mohl uzpůsobit svůj čas příprav a odjezdu na start. Startovní koridor tvoří hodiny, které ukazují číslo, kolik minut uplynulo od času nula, a každou minutou vydají signál. Na číslo vašeho startu, např 34 vstupujete do koridoru, rozhodčí vám zkontroluje startovní číslo a číslo čipu a vaší povinností je vynulovat čip v první SI krabičce. Po minutě postupujete do druhé zóny, kde čip vkládáte do další krabičky, která jej zkontroluje, a po další minutě postupujete do poslední zóny, kde si berete z připravených map tu, která patří vaší kategorii. Máte poslední minutu před startem na založení mapy do mapníku, zorientování se kde je mapový start a rychlé naplánování kudy vyrazit na první kontrolu. Po zaznění signálu vyrážíte (popis vypadá možná složitě, ale když dorazíte do místa startu s předstihem, uvidíte na závodnících startujících před vámi, že je to jednoduché).

  

Tečka (jízda po tečce) – Tečka je obtížně sjízdná cesta. Taková cesta obvykle neumožňuje rychlou jízdu a jízda po ní vyžaduje vysoké úsilí. V mapě označena tečkovanou čarou – proto orienťáci říkají takové cestě „tečka“ (i když to laikovi zní nesmyslně).  Vidíš-li v mapě tečku (tečkovanou čáru), můžeš si být téměř jist, že na cestě budou kořeny, velké kameny nebo naopak sypký písek případně bláto.

 

Vzdálenost ideálně – informace od pořadatele (stavitele tratí) o délce závodu pro danou kategorii uvedená v pokynech závodu. Jedná se o celkovou vzdálenosti trati, pokud by závodník zvolil ideální volby postupu. Uvedený počet kilometrů má informační charakter – můžeš počítat s tím, že rozhodně nejujedeš méně, spíš trochu více.  

 

Vzdálenost vzduchem – informace od pořadatele (stavitele tratí) o délce trati vzdušnou čarou od kontroly ke kontrole – i tento údaj bývá v pokynech k závodu. Toto číslo má vyloženě informační charakter.

 

Volby (volba postupu) – Od jedné kontroly k další se dá obvykle dojet několika možnými cestami nebo variantami využití cest. Tomu se říká volby postupu. Pořadatel, který připravuje trať závodu (tzv. stavitel trati), obvykle schválně umísťuje kontroly tak, aby nebylo na první pohled patrné, který postup bude rychlejší. V závodě potom neřešíte situaci, že nevíte kudy na další kontrolu, ale mnohem častěji řešíte, která ze 2-3 variant, které v mapě vidíte, bude rychlejší.

 

Vyčítání čipu

 

Zakázaná cesta – V některých případech pořadatel (stavitel trati) musí, nebo chce některou cestu v mapě zakázat, aby jí závodníci nepoužívali (např. z bezpečnostních důvodů: silnice s provozem aut protínající les apod.)  Taková cesta je v mapě označená červenými křížky po celou délku, na kterou se zákaz vztahuje. Takto označenou cestu závodník nesmí použít k postupu. Použití znamená diskvalifikaci.

 

Zakázaný prostor v mapě – Podobně jako zakázaná cesta se občas vyskytne i zakázané území. Pořadatel (stavitel trati) označí v mapě červeným šrafováním území, přes které závodník nesmí projíždět (obvykle přísně chráněná část lesa, nebo kamenolom, apod.). Takto zakázaný prostor je samozřejmě označen jen v mapě, nikoliv v reálu v lese. Je na závodníkovi, aby poznal, kde ještě může a kam už nesmí. Vjetí do zakázaného prostoru znamená diskvalifikaci.

 

Závodní prostor (prostor závodu) – Závodní prostor je obvykle označen cedulkami v okolí startu, nebo v blízkosti centra závodu, nebo dojezdu. Vymezení určuje, kam je možné se před závodem podívat a kam už nikoliv. Celý prostor, kde se závodí, je samozřejmě pro ty závodníky, kteří teprve čekají na svůj start, zapovězený. Vstup/vjezd do prostoru závodu před vlastním startem odkudkoliv, i když bez mapy, je přísně zakázaný a znamená diskvalifikaci.     

  

Speciální hlášky:

 

Ňáký chybky byly – Běžné hodnocení po závodě.

 

Dneska čistej závod – Velmi vzácná hláška. Říká že jel bez chyby. Posléze, když dorazí další závodníci, zjišťuje že: Ňáký chybky byly.

 

Nechal sem tam dvě minuty – Odhad závodníka po závodě, kolik ztratil času špatným výběrem postupu, nebo blouděním.

 

Nebyli volby – závodník vyjadřuje rozčarování, nebo uspokojení nad tím, že závod byl orientačně snadný. Postupy z jednotlivých kontrol na další neumožňovali více variant. Pak stačí jen pohlídat si průjezd jediným postupem, který se nabízí. Pro mnohé orienťáky je závod mapově „nudný“, pokud nemají možnost špekulovat nad tím, která z více možných variant bude nejrychlejší.

 

Na sedmičce kufr – Kufr/kufrování je výraz pro bloudění. Znamená, že se závodník v popisovaném místě (např. na kontrole 7) ztratil, nebo udělal chybu a odjel jinam než chtěl.

 

Stál tam a točil volantem – Posměšný popis závodníka, který viděl na trati jiného závodníka, jak stojí a bezradně kouká do mapníku. Mapník je na řidítkách otočný a závodník v MTBO, který naprosto ztratí jistotu kde je, obvykle zastaví a čučí do mapníku a otáčí s ním jako s volantem…

 

S ním se nemůžu srovnávat, ten má mapu – Jedna z nejoblíbenějších hlášek v cíli při porovnání výsledků a zdůvodňování, proč je ten či onen lepší. Výraz že někdo „má mapu“ vyjadřuje uznání, že dotyčný umí velmi dobře mapovat.

  

Oblíbené hlášky:

 

Mapa vůbec neseděla – Říká skoro každý na skoro každém závodě.

 

Kvalifikace cest na ho*** - Říká skoro každý na skoro každém závodě.

 

Tahle kontrola byla jinde – Říká skoro vždy část těch, kteří nemohli kontrolu najít (pokud to říká většina závodníků, je možné, že kontrolu pořadatel umístil v terénu jinak, než jak ji vyznačil na mapě – je to pořadatelská chyba a nemělo by se to stávat).

 

Sprinty mi nejdou – Říká skoro každý, kdo neumí rychle mapovat. Sprint v MTBO je mnohem víc o rychlém mapovaní na malém území než o sprintování nohama.

 

Zítra pojedu hlavou – Velmi oblíbená hláška říká: v příštím závodě budu mnohem pečlivěji mapovat a dám si větší pozor, abych neudělal chybu. Obvykle to říká každý, kdo po závodě konstatuje že kufroval nebo udělal několik mapových chyb. 

POZVÁNKA

Mistrovství oblasti ve sprintu

Slaný – sobota 21. 4. 2018

SPONZOŘI

Činnost organizace je finančně podporována

slaný linet

ODKAZY

2013 - 2014 © SKOB Slaný | kontakt